O templáři z Jamolic

V dávných časech patřil hrad Templářům. Nebylo to však žádné sídlo důležitých osob řádu, místo setkávání delegací, pletich a tajných dohod. Hrad byl hospodářským a správním centrem templářských majetků v tomto kraji. Kdo by si představoval, že na hradě budou početné skupiny bojem ošlehaných templářských rytířů, asi by se hodně mýlil. Templštejn byl přece jen poněkud stranou cest a mimo hlavní državy Templářů. Proto zde dlelo a na chod panství dohlíželo vždy jen několik málo starších bratří. Kdo něco v řádu znamenal, tak jistě skončil na přívětivějších řádových hradech ve středomoří nebo slunné Francii. Templáři na Templštejně měli hlavně dohlížen na chod panství a odvod financí pro řád, vše ostatní zajišťovala čeleď.

Takto skončili na Templštejně i dva starší vysloužilí Templáři. Už jim moc nohy nesloužili, ozývaly se staré šrámy z časů bitev. Po letech válčení a toulání jim nastaly časy blahobytu, což na nich bylo vidět. Na koně se už ani nedovedli vyškrábat. Dohlíželi na chod panství, to však obhospodařovali poddaní z okolních obcí. Mezi nimi byl i Janek, čeledín z Jamolic, který sloužil přímo na hradě.

Byl to mladík bystrý, odvážný a urostlý od těžké práce. Práce na panství už se mu zajídala. Když mohl, rád poslouchal po večerech divoké historky starých templářů. Ti byli rádi, že mají nějakého posluchače a udělali z něj svého sloužícího a v dobrém rozmaru ho pro svou zábavu občas učili bojovat. Takový šikovný bojovník se na hradě vždy hodí. Janek byl rád, snil o tom, že se vypraví do dalekých krajů a prožije nějaké dobrodružství.

Jednoho dne v rychlosti vjel do hradu spěšný posel a předal templářům zprávu od nadřízených. V ní bylo, že přes Moravu táhnou Tataři. Jeden z nich se má vydat na cestu a přidat se k bojové družině táhnoucí k Olomouci. Oba staří braši byli ze zprávy zarmouceni a přemýšleli jak se boji vyhnout. Ale koho poslat za sebe? Napadlo je to nejjednodušší. Že pošlou Janka místo sebe. Chasník se chvíli na oko vykrucoval, ale nakonec rád souhlasil. Dostane se do světa a kdoví co zažije. Staří templáři mládence vypravili vším potřebným. Dali mu koně, zbroj, a aby bylo vidět, ke komu patří, dostal plášť s templářským znakem. Dostal i rady, aby se držel vzadu, do ničeho se nehrnul a hlavně se ve zdraví se vrátil.

Janek vyjel k Olomouci. Cestou potkával uprchlíky, kteří utíkali před divokými Tatary. Když se blížil k Olomouci, viděl z dálky kouř z hořících stavení a ryk z bojiště. V tu chvíli právě vyrazili obránci v protiútok na barbary. Jakmile se chasník přiblížil, kůň se mu splašil a hnal se prudce rovnou mezi bojující vojáky. Na obou stranách nečekaný výpad vnesl pochyby, komu že to jezdec jede na pomoc. Moravané uviděli jeho templářský znak, což je posílilo a vyrazili do dalšího boje s vědomím, že přijeli na pomoc templáři. O nich se vědělo, že to byli zkušení bojovníci a nebojí se ničeho. Vojáci vyrazili na překvapené Tatary a hnali je na ústup.

Co se nestalo, vyplašený kůň chasníka se však nezastavil, projel blátivým potokem a vjel do nedalekého lesíka, proběhl hustým porostem a vyjel na druhé straně. Tam upadla do tatarské léčky skupina pronásledovatelů. Když se ale z lesa vyřítil mladík na splašeném koni zamazaný celý od bláta a listí v roztrhaném plášti s listím a větvičkami a vtrhnul mezi bojující skupinku, lekli se Tataři, že se na ně řítí lesní duch a začali prchat. Kdo z nájezdníků neutekl, toho dostali moravští bojovníci.

Po boji se na bojišti slavilo vítězství a přišla i řada na statečného rytíře, jenž přispěl k výsledku bitvy a ještě pomohl skupině přepadených jezdců. Na dotaz odkud že je, odpověděl, že je templář z Jamolic.

Na Templštejn se chasník dostal živ a zdráv. Dobře ho doma templáři přivítali a byli rádi, že se vrátil v pořádku. Brzo však přišel i dopis od jednoho bohatého rytíře, který byl ve skupince přepadených. Děkoval jim za záchranu života a z vděčnosti jim připsal jednu osadu a bohatou odměnu.  Oba templáři se rozhodli Jankovi poděkovat, propustili ho ze svých služeb a darovali mu darovanou osadu. Janek poděkoval, odstěhoval se do nabyté osady a žil zde šťastně až do konce svých dní.

Komentáře nejsou povoleny.